Otevírací doba
PO   8:00 - 11:00   12:00 - 17:00
ÚT   ZAVŘENO  
ST   8:00 - 11:00   12:00 - 18:00
ČT   7:30 - 11:00  
  8:00 - 11:00  

 

Kontakty

Podještědské muzeum a knihovna, p. o.

Kostelní 10/IV

463 43  Český Dub

 

IČO 750 96 188

 

Telefon: 485 147 624

 

E-mail: knihovna@cdub.cz

 

Přímé kontakty na zaměstnance

Aktuality

Z HISTORIE KNIHOVNY V ČESKÉM DUBU

 

Ohlédnutí za událostmi a akcemi

Podještědského muzea a knihovny od roku 2008

 

 

VYBRANÉ STATISTICKÉ ÚDAJE

 

 

Od založení po současnost

Lidová knihovna byla v Českém Dubu založena na sklonku roku 1919, společně s Okresním museem Poještědským. Založena byla na základě zákona z 22.7.1919, který nařizoval zřízení knihoven "za účelem zvýšení kulturní úrovně lidu" - tam, kde žije více než 400 obyvatel nejpozději do konce roku 1920, a tam, kde žije obyvatel méně, nejpozději do konce roku 1921. Český Dub byl mezi prvními ...  

 

První obecná čítárna a knihovna, která vznikla sloučením několika místních knihoven spolkových (knihoven České besedy, Sokola a Jednoty pracujícího lidu), byla umístěna v přízemí českodubské radnice, kde nahradila bývalý hostinec.

 

K roku 1922 je v českodubské knihovně doloženo 1469 svazků, sloužících pro 102 registrovaných čtenářů. Krátce před válkou, v roce 1937, bylo v knihovně evidováno 1524 svazků.

 

Válečné události místní lidovou knihovnu citelně poznamenaly, zprávou z roku 1946 jsme informováni o jejím "úplném zničení Němci".

 

Po válce bylo rozhodnuto o znovuzřízení knihovny, k čemuž měla sloužit poskytnutá záloha z roku 1945 ve výši 8.200 K. Uvedená záloha byla poskytnuta "z peněz po Němcích".

 

Dle zprávy knihovníka Škrlíka bylo na konci roku 1947 v knihovně evidováno 104 čtenářů, kteří měli k dispozici 182 knihovních svazků, z toho 128 naučných a 164 pro mládež.  Počet nově zakoupených nebo darovaných knih v té době činil 314 ks.

 

V roce 1948 vznikla knihovní rada, do které byl jmenován holič Josef Škoda, rolník Milan Rechcígl a Miroslav Starý.

 

Z téhož roku (1948) je známo rozhodnutí ministra informací Václava Kopeckého, aby publikační odbor jeho ministerstva věnoval obecní knihovně v Českém Dubu darem 43 vázaných knih.

 

V roce 1949 žádala Okresní rada osvětová v Turnově Místní národní výbor v Českém Dubu o mimořádný peněžitý dar pro knihovnu. V dopise je mj. psáno: "... Vaše knihovna je jednou z nejlepších knihoven na Turnovsku, jest nejlépe vedenou knihovnou a Váš mimořádný příspěvek bude sloužit k nákupu nových knih. Jest zapotřebí, aby knihovna v Českém Dubu měla alespoň tolik knih, kolik má město obyvatel ...".

 

V témže roce (1949) proběhlo vyřazování opotřebených a zastaralých knih z veřejných obecných knihoven, aby bylo zajištěno potřebné množství papíru pro celonárodní akci vydání spisů Aloise Jiráska v masových nákladech.

 

V roce 1952 se knihovna v Českém Dubu zúčastnila soutěže "Obecní knihovna" a umístila se na 1. místě. Tehdejší knihovník, odborný učitel místní školy, obdržel pochvalné uznání.

 

V roce 1963 byla v okrese vyhlášena za velmi dobrou knihovnici i Dana Vyskočilová z českodubské městské knihovny, toho času učitelka v Českém Dubu.

 

V letech 1964 - 1965 navštěvovalo knihovnu 368 čtenářů, z toho 156 z řad dětí a mládeže.

 

K roku 1966 disponovala lidová knihovna 4 663 knižními svazky.

 

Roku 1968 došlo k transformaci místní knihovny na "střediskovou knihovnu", jejíž knižní fond rok od roku narůstal. V září 1968 byla dokončena rekonstrukce bývalého pohostinství na střediskovou knihovnu. Novou knihovnicí se stala Věra Řezáčová z Českého Dubu. V tomto roce rada MěNV udělila čestné uznání učitelce Daně Vyskočilové za dlouholetou práci při vedení obecní knihovny.

 

V roce 1972 měla knihovna 385 pravidelných čtenářů, z toho 185 dětí a nabízela asi 10 000 svazků knih.

 

Za výsledky činnosti v roce 1974 bylo knihovně v soutěži "Budujeme vzornou lidovou knihovnu" uděleno Čestné uznání Severočeského KNV.

 

K roku 1975 evidovala knihovna 11 128 svazků, v roce 1982 již 14 785 svazků.

 

Údaje z rozboru činnosti lidových knihoven v okrese Liberec v roce 1985 ukazují, že Středisková knihovna v Českém Dubu byla v rámci okresu nejlepší ve všech sledovaných ukazatelích, mj. měla i nejvyšší počet výpůjček na obyvatele. Čestné uznání Ministerstva kultury, které knihovna získala jako jediná v okrese, je dokladem vysoké úrovně, kterou si knihovna drží dodnes. 

 

V rámci personálních změn nastoupila v roce 1989 na místo vedoucí knihovny Iva Slámová. 

 

Po listopadových událostech roku 1989 bylo zapotřebí provést důkladnou revizi a aktualizaci knihovního fondu. V letech 1990 - 1993 byla provedena revize fondů ve všech knihovnách střediska, především v knihovně v Českém Dubu. V těchto letech byl přeznačen veškerý knihovní fond, bylo dokončeno vyřazování knih a naopak uskutečněno doplnění fondu knižními novinkami a díly autorů, jejichž knihy nebyly v minulých letech veřejnosti přístupné.

 

Po mnoha letech práce, kdy stále nebylo možné uvést knihovní fond do pořádku, bylo rozhodnuto, že veškeré svazky knihovny budou zpracovány v počítači. Velká technologická inovace nastala v roce 1994, kdy byla pro střediskovou knihovnu v Českém Dubu zakoupena výpočetní technika a profesionální knihovní systém LANius.

 

Zpracování projektu "Rozvoj informační sítě veřejných knihoven", za který knihovna získala v roce 1997 grant ve výši 121.000 Kč umožnilo dokoupení výpočetní techniky a dalších potřebných počítačových programů. V prosinci 1997 byl čtenářům předán počítač k vyhledávání knih z fondu místní i dalších knihoven v republice. Tímto krokem se českodubská knihovna stala první automatizovanou městskou knihovnou v libereckém okrese.

 

Roku 1997 se knihovna v Českém Dubu stala členem Sdružení uživatelů knihovního systému LANius a umožnila tak veřejnosti využívat souborný katalog naučné literatury knihoven ČR.

 

V roce 1998 došlo ke dvěma významným změnám. do roku 1997 plnila českodubská knihovna metodickou funkci pro 11 místních knihoven na Českodubsku. Spadaly pod ní knihovny v obcích Bílá, Cetenov, Hlavice, Hrubý Lesnov, Hradčany, Modlibohov, Petrašovice, Proseč pod Ještědem, Přibyslavice, Vlčetín a Všelibice. Počínaje rokem 1998 se stala samostatnou Městskou knihovnou s pobočkou v Modlibohově.

 

Až do roku 1998 spadala českodubská knihovna pod Státní vědeckou knihovnu v Liberci, dne 1. 3. 1998 změnila svého zřizovatele, jímž se nově stalo Město Český Dub.

 

V lednu 2000 dostávají českodubští čtenáři novoroční dárek v podobě prvního veřejného internetového počítače. Počítač, laserová tiskárna a další doplňky byly zakoupeny ze získaných prostředků ve výši 70 tisíc korun za projekt podaný Ministerstvu kultury pod názvem "Internet pro veřejnost Podještědí".

 

V roce 2000 vyhlásila knihovna anketu, ve které čtenáři dostali několik otázek, týkajících se provozu a služeb knihovny. Z výsledků vyplynula velká spokojenost s automatizací knihovny i nabídkou jednotlivých modulů LANia. Naopak si čtenáři rázněji posteskli nad špatnými prostorovými podmínkami knihovny. Touto situací se začalo zabývat zastupitelstvo města a bylo rozhodnuto o dokončení nových prostor pro knihovnu v několik let rozestavěném objektu tzv. "kulturního domu".

 

Již v roce 2001 následovalo první velké stěhování. Dne 31. října 2001 došlo ke slavnostnímu otevření nových prostor městské knihovny a informačního centra v objektu "kulturního domu" č. p. 14/IV.

 

V roce 2002 byly zahájeny práce na prvních webových stránkách knihovny.

 

K datu 1. 1. 2007 došlo ke zřízení nové samostatné příspěvkové organizace města, Městské knihovny a kulturního centra Český Dub. V jejím čele stála nejprve dlouholetá knihovnice paní Iva Slámová, kterou v červnu 2008 vystřídala, po krátkém intermezzu Mgr. Dušana Podroužka, paní Milena Beranová.

 

Dne 1. 10. 2010 byl slavnostně zahájen provoz městské knihovny, nově přestěhované do k tomuto účelu zrekonstruované budovy č.p. 10/IV (býv. obecná škola).

 

Na zasedání zastupitelstva dne 14. 12. 2010 bylo rozhodnuto o sloučení dvou do té doby samostatných organizací "Městské knihovny a kulturního centra" a "Podještědského muzea" do jedné, s názvem "Podještědské muzeum a knihovna".

 

Od 1. 1. 2011 se píše historie českodubské knihovny a muzea opět společně, jako tomu bylo v roce jejich založení.

 

V letech 2011 - 2013 stála v čele sloučené organizace Bc. Hana Spěšná, roku 2014 ji vystřídala Mgr. Helena Gollová.

 

V roce 2015 byly vytvořeny nové webové stránky knihovny, které se staly organizačně i designově sesterskými k webovým stránkám Podještědského muzea. 

 

Roku 2019 došlo k další výrazné inovaci knihovního systému. Dosavadní systém LANius, jehož provoz byl ukončen, vyměnila Městská knihovna v Českém Dubu za nový, pokročilejší a bezpečnější knihovnický systém - Tritius.  

Zajímavé články

Kuriozity ze světa knih:

 

Nejmenší bibli

o rozměrech 5x7 mm předvedl v květnu 1997 Gejza Gabčov pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit. byla nalezena ve Stříbře na půdě domu, ve kterém za II. světové války sídlilo gestapo, je psaná švabachem a pochází z roku 1857.

Nejrychlejší napsání knihy

Josef Formánek napsal za 11 hodin a 19 minut knihu létající Jaguár o rozsahu 79 stran textu formátu A6 (31 645 znaků). Psaní bylo zahájeno vylosováním tří náhodných, autorovi do té doby neznámých témat, která zakomponoval do děje knihy. Výkonu bylo dosaženo 2.-3.června 2004 v paláci knih Luxor v praze. 

Strahovská knihovna

patří k nejkrásnějším a stylově nejzachovalejším evropským knihovnám. je součástí strahovského kláštera, jenž náleží k nejvýznamnějším památkám České republiky, jeho nejstarší část nechal postavit král Vladislav II. již v roce 1140. V knihovně se nachází přes 130 000 knih, unikátní sbírka 3000 rukpisů a 2000 prvotisků, teologická literatura, atlasy, herbáře, kroniky, cestopisy a alchymistické knihy.

Nejstarším rukopisem

na našem území je zlomek evangelia sv. Marka ze 6. století s vlastnoručním přípisem Karla IV., který jej získal v říjnu 1354. Jedná se o 2 listy pergamenu o rozměrech 305x255 mm.

Nejmenší českou tištěnou knihou

je sedmijazyčný Otčenáš o rozměrech 6x6 mm, který mohou vidět návštěvníci Památníku národního písmnictví v Praze.

V raném středověku

byly knihy ručně psané a tudíž velice ceněné. Mohla si je dovolit pouze církev, univerzity a bohatí a byly často přivázány řetězy k policím proti odcizení.

Nejprodávanější spisovatelkou vůbec

je autorka detektivek Agatha Christie. Od roku 1920 bylo prodáno kolem bilionu kopií jejích děl v anglicky mluvích zemích a další bilion ve více než 45ti jazycích. Do kapsy jí může strčit jen Bible a William Shakespeare.

Česko je v první desítce

nikoli v množství pití desítek, ale v počtu vydaných knižních titulů. Česká republika se řadí v množství vydaných knižních titulů přepočtených na počet obyvatel do elitní desítky. Navzdory všem počítačům, televizím a jiným technickým vymoženostem náš národ čte. Čte hodně a všechno.

UŽITEČNÉ ODKAZY