Otevírací doba

 

PO   8:00 - 11:00   12:00 - 17:00
ÚT   ZAVŘENO  
ST   8:00 - 11:00   12:00 - 18:00
ČT   7:30 - 11:00  
  8:00 - 11:00  

 

Kontakty

Podještědské muzeum a knihovna, p. o.

Kostelní 10/IV

463 43  Český Dub

 

IČO 750 96 188

 

Telefon: 485 147 624

 

E-mail: knihovna@cdub.cz

 

Kontakty na zaměstnance najdete ZDE.

 

Aktuality

Audiopozvánku Českého rozhlasu Liberec k návštěvě Podještědského muzea naleznete ZDE.  (Rozhovor moderátorky Ivety Kalátové s průvodcem Podještědského muzea Martinem Hessem, vysílaný 18.8.2017. Převzato z audioarchivu ČRo Liberec.)

__________________________

 

Střednědobý výhled rozpočtu PMaK, zveřejněný v souladu se zák. 250/2000 Sb, naleznete ZDE.

Historie a současnost

Podle pamětníků veřejná knihovna existovala v Českém Dubu již před 2. světovou válkou, ale zmínky o ní nejsou v kronice vedeny.


Na znovuotevření obecní knihovny v roce 1945 byla dána roční záloha 8.200 Kč z peněz po Němcích, protože knihovnu úplně zničili. Ve zprávě knihovníka pana Škrlíka z roku 1947 se dočteme, že knihovna měla 812 svazků knih, z toho 128 naučných a 164 pro mládež.


V roce 1948 vznikla knihovní rada - jmenován do ní byl Josef Škoda - holič, Miroslav Starý a Milan Rechcígl - rolník.


Roku 1949 proběhlo vyřazování opotřebených a zastaralých knih z veřejných obecných knihoven, aby bylo zajištěno potřebné množství papíru pro celonárodní akci vydání spisů A. Jiráska v masových nákladech.


V roce 1952 se knihovna v Českém Dubu zúčastnila soutěže Obecní knihovna a umístila se na 1. místě. Knihovník, odborný učitel, obdržel pochvalné uznání.


V roce 1963 byla v okrese vyhlášena za velmi dobrou knihovnici i Dana Vyskočilová z českodubské městské knihovny, učitelka v Českém Dubu.


V letech 1964 - 1965 navštěvovalo knihovnu 368 čtenářů, z toho 156 z řad dětí a mládeže.


V září 1968 byla dokončena rekonstrukce bývalého pohostinství na střediskovou knihovnu. Knihovnicí se stala Věra Řezáčová z Českého Dubu. V tomto roce rada MěNV udělila čestné uznání učitelce Daně Vyskočilové za dlouholetou práci při vedení obecní knihovny.


V roce 1972 měla okrsková knihovna 385 pravidelných čtenářů, z toho 185 dětí a nabízela asi 10 000 svazků knih.


Za výsledky činnosti v roce 1974 bylo knihovně v soutěži "Budujeme vzornou lidovou knihovnu" uděleno Čestné uznání Severočeského KNV.


Dokumentace dalších let nebyla nalezena a zprávy z činnosti knihovny jsou evidovány dále od roku 1989.


Středisková knihovna v těchto letech metodicky spravovala 11 Místních lidových knihoven v obcích Bílá, Cetenov, Hlavice, Hrubý Lesnov, Hradčany, Modlibohov, Petrašovice, Proseč pod Ještědem, Přibyslavice, Vlčetín a Všelibice. Neutěšený stav vedení českodubské knihovny si vynutil personální změny a na místo vedoucí knihovny nastoupila v květnu 1989 Iva Slámová. Pracovníci knihovny zahájili nekonečnou a zdlouhavou práci revizi knihovního fondu. Po listopadových změnách v roce 1989 bylo také třeba provést aktualizaci fondu nejen v Českém Dubu, ale i v těchto menších knihovnách.


Během let 1990 - 1993 se pracovníci knihovny průběžně zabývali pracemi na revizích fondu ve všech knihovnách střediska a především v českodubské knihovně. Po mnoha letech práce, kdy stále nebylo možné uvést knihovní fond do pořádku bylo rozhodnuto, že veškeré svazky knihovny budou zpracovány v počítači.


V těchto letech také začíná stoupat návštěvnost knihovny, nabídka odebíraných titulů novin a časopisů se zvyšuje. Knihovní fond dosahuje výše necelých 26 tisíc svazků. Pracovníci i přes značné vytížení s počítačovým zpracováním fondu zvyšují počet půjčovních hodin pro veřejnost a připravují během roku 1990 celkem 28 kulturně - výchovných akcí a 29 výstav knih.


V roce 1991 zavádí knihovna novou službu pro veřejnost - prodej nových knih. Ve městě tato možnost chybí a občané ji velice uvítali. Zájem postupně projevovaly i další obce a pracovníci knihovny v dohodnutých dnech zajížděli s nabídkou knih i do těchto míst. Prodej knih trval až do roku 1995, kdy z prostorových i dalších provozních důvodů musel být ukončen.


V těchto letech byl také přeznačen veškerý knihovní fond, bylo dokončeno vyřazování knih a naopak uskutečněno doplnění fondu knižními novinkami i díly autorů, jejichž knihy nebyly v minulých letech veřejnosti přístupné.


Knihovna doznala i změn v úpravách interiéru - bylo vymalováno, došlo k výměně podlahových krytin, osvětlení, regálů i dalšího knihovnického nábytku.


V roce 1992 knihovna připravila několik zajímavých besed. Mezi nejzdařilejší patřilo setkání s redaktory časopisu ABC a beseda o léčebné přírodní kosmetice Just, s jejímiž produkty se českodubská veřejnost pravidelně při těchto akcích seznamuje již deset let.


Od roku 1994 knihovna zaznamenává zvýšený zájem o naučnou literaturu.


Významným mezníkem v historii knihovny je zakoupení prvního počítače a knihovnického software LANius v roce 1994. Pracovníci začínají zpracovávat knihovní fond. Zpracování projektu "Rozvoj informační sítě veřejných knihoven", za který knihovna získala v roce 1997 grant ve výši 121.000 Kč umožnilo dokoupení výpočetní techniky a dalších potřebných počítačových programů. V prosinci 1997 byl čtenářům předán počítač k vyhledávání knih z fondu místní i dalších knihoven v republice. Českodubská knihovna se stává první automatizovanou městskou knihovnou v libereckém okrese.


Úspěšnou akcí byla v roce 1996 beseda s Ing. Dagmar Rýdlovou na téma dyslexie a dysgrafie. Pozvaní učitelé z mateřské i základní školy a rodiče dětí si mohli sami vyzkoušet, jak těžké chvíle prožívají děti s těmito problémy.


Od roku 1997 je knihovna členem Sdružení uživatelů knihovního systému LANius a umožnila tak veřejnosti využívat souborný katalog naučné literatury knihoven ČR.


V témže roce se českodubská knihovna poprvé zúčastnila celorepublikové akce "Čteme všichni". Proběhlo několik akcí - den otevřených dveří, amnestie pro nepořádné čtenáře knihovny, velikonoční soutěž pro děti a především úspěšná beseda se spisovatelkou Markétou Zinnerovou.


V roce 1998 došlo ke dvěma významným změnám. Dosud knihovnu zřizovala Státní vědecká knihovna v Liberci a od 1. 3. 1998 se stává zřizovatelem Město Český Dub. Knihovna přestává plnit metodickou funkci pro 11 Místních lidových knihoven Českodubska a stává se Městskou knihovnou s pobočkou v Modlibohově.


Od 4. 5. 1998 zahajuje knihovna provoz dalšího modulu systému LANius a veškeré výpůjčky se uskutečňují prostřednictvím automatizovaného výpůjčního systému.


Týden knihoven proběhl 5. - 11. října. Knihovna připravila na toto období stejně jako v minulém roce několik akcí pro širokou veřejnost.


Během roku 2000 čtenáři i další uživatelé knihovny mohli předkládat své soutěžní návrhy na logo knihovny. Námět měl mít vztah ke knize i k městu Český Dub. Podařilo se to několika soutěžícím a komise vybrala jako nejzdařilejší návrh ten, který předložil pan ing. Václav Bartoš. S vítězným logem se setkáte i na webových stránkách knihovny.


V lednu 2000 dostávají českodubští čtenáři novoroční dárek v podobě internetového počítače. Počítač, laserová tiskárna a další doplňky byly zakoupeny ze získaných prostředků ve výši 70 tisíc korun za projekt podaný Ministerstvu kultury pod názvem "Internet pro veřejnost Podještědí".


V roce 2000 knihovna vyhlásila anketu, ve které čtenáři dostali několik otázek, týkajících se provozu a služeb knihovny. Z výsledků vyplynula velká spokojenost s automatizací knihovny i nabídkou jednotlivých modulů LANia. Naopak si čtenáři již rázněji posteskli nad špatnými prostorovými podmínkami knihovny. Touto situací se začalo zabývat zastupitelstvo města a bylo rozhodnuto o dokončení nových prostor pro knihovnu v několik let rozestavěném objektu. Akci se skutečně podařilo dokončit a od 1. listopadu 2001 se nová knihovna s informačním centrem otevřela pro své čtenáře, širokou veřejnost Podještědí i návštěvníky města.


Nové bezbariérové prostory umožnily rozšířit nabídku služeb i akcí. Od otevření po současnost knihovna mohla díky novým podmínkám připravit mnoho akcí v rámci Března - měsíce Internetu, zúčastnit se Noci s Andersenem, připravit výstavu "100 let divadelnictví v Podještědí", připravit výstavy prací dětí ze ZUŠ a další menší akce.


Během letních měsíců roku 2002 byly zahájeny práce na webových stránkách knihovny.


Zprávy z činnosti knihovny dalších let nebyly evidovány.


V roce 2007 vzniká z rozhodnutí Rady města příspěvková organizace Městská knihovna a kulturní centrum.


Rok 2008 byl pro knihovnu rokem řady změn. Po odchodu paní Ivy Slámové a posléze i nově jmenovaného ředitele, byla od 11. června jmenována městskou radou do funkce ředitelky knihovny Milena Beranová. Ze všeho nejdříve bylo potřeba řešit i další personální obsazení knihovny, novou knihovnicí se stala Alena Tvrzníková. V našem týmu je pak ještě na částečný úvazek dlouholetý pracovník knihovny pan Oldřich Suchomel. Po vyřešení personálního obsazení v polovině roku jsme se všichni snažili naplňovat očekávání od Vás – čtenářů, tj. zajišťovat kvalitní a příjemné podmínky v knihovně. Za úspěch považujeme to, že jsme v letošním roce nakoupili celkem 644 nových knih a půjčovní dobu jsme z původních 15 hodin v týdnu rozšířili na 27 hodin. Kromě tradičních akcí, které se během roku v knihovně pořádaly, bychom rádi připomenuli uspořádání 12. ročníku celostátní akce „Týden knihoven“ a tři rekordně navštívené besedy - „Indie - země kontrastů“, „Cestování po Islandu“ a „Staré obrázky Českého Dubu“. Každá beseda totiž přivedla do knihovny přes 80 posluchačů a ukazuje se, že setkání nad zajímavými tématy mají pro naše spoluobčany velký význam. Rádi bychom na tomto míst poděkovali všem dětem, které se zúčastnily výtvarné soutěže ,,Dášeňka - čili život štěněte“. Kromě práce v knihovně zajišťujeme také provoz informačního centra a spolupracujeme na kulturních akcích pořádaných městem.


Uplynulý rok 2009 byl pro knihovnu rokem klidným a stabilním. Kromě několika výtvarných a literárních soutěží, které probíhaly po celý rok, máme za sebou úspěšnou březnovou Noc s Andersenem. Letní měsíce byly ve znamení zvýšeného zájmu o veřejný internet a služeb infocentra. Podzim jsme zahájili tradičním Týdnem knihoven a cestopisnými besedami. Pro žáky základní školy, kteří navštívili knihovnu v rámci výuky jsme připravili zajímavé programy, které zahrnovaly práci s knižním fondem a internetem. Předvánoční čas příjemně plynul s našimi nejmenšími. Po čtyři pátky se v knihovně rozbalovaly dárečky v podobě pohádek. Do knihovního fondu přibylo 651 nových knih. Knihovna má zaregistrováno 300 čtenářů. V loňskén roce poskytla 34 238 výpůjček a vyřídila 90 požadavků v meziknihovním systému. Internet využilo 1 768 zájemců. Celkově knihovnu navštívilo 4950 občanů, kteří měli zájem o naše služby. Knihovní fond má celkem 33 320 svazků a půjčovní dobu 27 hodin týdně.


V roce 2010 jsme nakoupili celkem 349 nových knih. Během celého roku navštívilo knihovnu 4972 návštěvníků. Bylo zaregistrováno 245 čtenářů, z toho 194 dospělých a 51 dětí. Ze zkušenosti víme, že průkaz do knihovny slouží celým rodinám a skutečný počet uživatelů je vyšší. Poskytli jsme 19268 vypůjček. Otevírací doba knihovny činí 27 hodin týdně. Na měsíce únor a březen knihovna vyhlásila dvě soutěže pro děti k 190. výročí narození spisovatelky Boženy Němcové. A protože jsme si v roce 2010 připomněli 200 výročí narození českého romantického básníka Karla Hynka Máchy, připravili jsme k tomuto výročí na podzim dvě soutěže pro děti. Celý rok nás navštěvovali žáci ze základní školy a děti z mateřské školy. Na měsíc září se knihovna uzavřela a my jsme se vrhli na stěhování knihovny do nově zrekonstruované budovy. Velké poděkování patří také žákům základní školy, kteří nám většinu knih do nové knihovny přenesli.V pátek 1. října byl slavnostně zahájen provoz nové městské knihovny. Slavnostního zahájení se zúčastnil hejtman LK Stanislav Eichler a řada dalších hostů, kteří přispěli k realizaci díla. Celkové náklady na stavební práce a vybavení jsou 22 mil. Kč, přičemž částkou 18,6 mil. Kč přispěla Evropská unie, stát a město pak po 1,7 mil. Kč. Poté následoval „ Týden otevřených dveří „ Představení a prohlídka všech prostor knihovny.V úterý 12.10.2010 od 17 hodin se v knihovně konala cestopisná beseda VIETNAM od Hanoje po Saigon. Prostřednictvím cca 500 fotografií, několika krátkých videí a vyprávění jsme navštívili Vietnam. Viděli jsme i 3D prostorové obrázky.Po dva pondělní prosincové podvečery si rodiče s dětmi připomněli neopakovatelnou atmosféru vánoc v obrázcích spisovatele a malíře Josefa Lady. A tím jsme pokojně zakončili rok 2010.


Sloučením dvou organizací Městská knihovna a kulturní centrum p.o. Český Dub a Podještědské muzeum p.o. Český Dub vznikla 1.1.2011 nová organizace Podještědské muzeum a knihovna p.o. Český Dub. Dne 1.5.2011 byla do funkce ředitelky této organizace jmenována slečna Bc. Hana Spěšná. V listopadu proběhla úspěšně revize knihovního fondu, kterou jsme povinni ze zákona provádět každých pět let.


Rok 2012
Nejžádanější časopisy:
Tina , Vlasta , Svět motorů
Nejžádanější knihy autorů:
Táni Keleové-Vasilkové ( Já a on, Lži, Srdce v temnotách …)
Simony Monyové ( Opiju tě rohlíkem, Srdceboly, Matka v krizi, Tchyně a uzený… )
Vlastimila Vondrušky ( Krev na lopuchu, Letopisy královské komory, Olomoucký bestiář…..)
Statistické údaje:
Celkový počet registrovaných čtenářů 275 ( na jednu průkazku si chodí většinou půjčovat celá rodina a to znamená, že čtenářů je víc než 275 ) z toho čtenářů do 15 let 51
nových knih koupeno 359
počet výpůjček knih 16 017, počet výpůjček periodik 3 775
počet výpůjček celkem 19 792
vyřízených rezervací 427
návštěvníci využívající internet v knihovně 1145
kladně vyřízených požadavků meziknihovní výpůjční služby 60

 

Rok 2013

V pátek 15. února v Podještědském muzeu proběhl křest nové knihy Dominika Rubáše Krásy neživé přírody v Podještědí. Během večera autor povyprávěl o skalách, jeskyních, vodopádech či místech dalekých rozhledů v našem malebném Podještědí. Březen měsíc čtenářů byl ve znamení návštěv všech dětí z mateřské školy, též jsme vyhlásili nejpilnější čtenáře a téměř padesát dětí se zůčastnilo soutěže Znáš dobře pohádky? V březnu jsme uspořádali zájezd do Národního divadla v Praze na představení Naši furianti. V květnu proběhla beseda se zkušenou dětskou psycholožkou Mgr. Janou Leitnerovou o vlivu médií na děti. V pátek 8. listopadu 2013 proběhla v městské knihovně první přednáška z cyklu "Setkání s absolventem ZŠ Český Dub", který pro Vás připravuje Podještědské muzeum a knihovna ve spolupráci se Základní školou Český Dub. Se svojí cestopisnou prezentací vystoupil zkušený lingvista a iberoamerikanista, doc. Miroslav Valeš, Ph.D., vedoucí katedry románských jazyků Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci. V pátek 22.11.2013 jsme uspořádali zájezd na divadelní představení DS Háta Tři bratři v nesnázích do kulturního domu ve Stráži pod Ralskem. V pátek 6. prosince 2013 proběhlo v prostorách Městské knihovny v Českém Dubě Mikulášské čtení, které pro malé i odrostlejší příznivce pohádek a lidových tradic přichystalo Podještědské muzeum a knihovna ve spolupráci se Základní školou Český Dub. V pondělí 16. prosince 2013 byla v prostorách Městské knihovny Český Dub slavnostně zahájena výstava obrazů a grafických listů malíře Michala Laudy. Výstava prezentovala zejména autorovy práce motivicky věnované Českému Dubu a šířeji pojatému Podještědí, v němž autor v současné době žije a tvoří, ale i práce z dalších zajímavých českých lokalit. Během celého roku bylo uspořádáno několik besed s žáky Základní školy v Českém Dubu.

 

Uplynulé tři roky 2014 , 2015 a 2016 byly plné akcí, o kterých si můžete přečíst v sekci Uskutečněné akce. Statistika vybraných údajů je uvedena též na webu.

 

 

 

 

 

 

 

Zajímavé články

Kuriozity ze světa knih:

 

Nejmenší bibli

o rozměrech 5x7 mm předvedl v květnu 1997 Gejza Gabčov pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit. byla nalezena ve Stříbře na půdě domu, ve kterém za II. světové války sídlilo gestapo, je psaná švabachem a pochází z roku 1857.

Nejrychlejší napsání knihy

Josef Formánek napsal za 11 hodin a 19 minut knihu létající Jaguár o rozsahu 79 stran textu formátu A6 (31 645 znaků). Psaní bylo zahájeno vylosováním tří náhodných, autorovi do té doby neznámých témat, která zakomponoval do děje knihy. Výkonu bylo dosaženo 2.-3.června 2004 v paláci knih Luxor v praze. 

Strahovská knihovna

patří k nejkrásnějším a stylově nejzachovalejším evropským knihovnám. je součástí strahovského kláštera, jenž náleží k nejvýznamnějším památkám České republiky, jeho nejstarší část nechal postavit král Vladislav II. již v roce 1140. V knihovně se nachází přes 130 000 knih, unikátní sbírka 3000 rukpisů a 2000 prvotisků, teologická literatura, atlasy, herbáře, kroniky, cestopisy a alchymistické knihy.

Nejstarším rukopisem

na našem území je zlomek evangelia sv. Marka ze 6. století s vlastnoručním přípisem Karla IV., který jej získal v říjnu 1354. Jedná se o 2 listy pergamenu o rozměrech 305x255 mm.

Nejmenší českou tištěnou knihou

je sedmijazyčný Otčenáš o rozměrech 6x6 mm, který mohou vidět návštěvníci Památníku národního písmnictví v Praze.

V raném středověku

byly knihy ručně psané a tudíž velice ceněné. Mohla si je dovolit pouze církev, univerzity a bohatí a byly často přivázány řetězy k policím proti odcizení.

Nejprodávanější spisovatelkou vůbec

je autorka detektivek Agatha Christie. Od roku 1920 bylo prodáno kolem bilionu kopií jejích děl v anglicky mluvích zemích a další bilion ve více než 45ti jazycích. Do kapsy jí může strčit jen Bible a William Shakespeare.

Česko je v první desítce

nikoli v množství pití desítek, ale v počtu vydaných knižních titulů. Česká republika se řadí v množství vydaných knižních titulů přepočtených na počet obyvatel do elitní desítky. Navzdory všem počítačům, televizím a jiným technickým vymoženostem náš národ čte. Čte hodně a všechno.

UŽITEČNÉ ODKAZY